19.7.1947 vyšel ve Filmových novinách článek Rodí se noví filmaři
(45):
"K zakončení druhého semestru se děkanství rozhodlo dát všem žákům
větší možnost praktických cvičení. za tím účelem se škola dočasně
přemístila na romantický zámek Lešná u Zlína, z majetku šlechtice
Seilera-Aspanga.
Už to, že škola přemísťuje na určitý čas své sídlo, je v československém
školství jedinečnou událostí. Rozhodující činitelé se nebáli organizačních
ani finančních otázek.
Bydlí se v zámeckých místnostech po 2 - 3.
Program - 7.00 budíček, 8.30 přednáška některého z profesorů, potom
praktická cvičení. 13.00 přednáška, volná studijní doba, 19.00 projekce
filmů.
K dispozici je kamera 35 mm, příruční kamery 35 a 16 mm, většina studentů
měla fotografické přístroje." (45)
"Před Lešnou toho moc nebylo. To byl opravdu zkrácený semestr. No,
bylo to velice jako nahuštěné a pak na Lešné byla tedy už praxe. Točilo
se, měli jsme jednu kameru, skvělou němou "šlechtovku"."
(12)
"To byla soukromá kamera K. Plicky, bedlivě střežená Vojtou Jasným..."
(9)
"Stav koncem 1. ročníku byl dost katastrofický. Ve FÚ zbyly koncem
tohoto semestru nějaké peníze, tak se mi podařilo uspořádat takový čtyřtýdenní
internátní seminář na zámku Lešná u Gottwaldova, kde jsem měl tehdy ještě
přítele tehdejšího předsedu Revolučního národního výboru, který nám
ten zámek dal k dispozici, opatřil tam stravování bez potravinových lístků.
Tam jsem opět zval lidi z Barrandova a všechny, co byli vůbec schopni
mluvit, kteří tam dojížděli. Každý tam proslovil nějakou přednášku,
která ho napadla. Tenhle kurz proběhl dosti úspěšně a tím se to trochu
postavilo na nohy, protože se začal formovat i ten kolektiv studentů a
kolektiv budoucích nějakých pedagogů." (10)
"To vzájemné přátelství a kamarádství nejen mezi posluchači a
pedagogy, ale i mezi posluchači navzájem, vyvrcholilo v závěru zahajovacího
prvního ročníku, který končil společným měsíčním pobytem všech na zámku
Lešná u Gottwaldova. Tam jsme také poprvé dostali do ruky kameru a natočili
zde první památné školní cvičení vlastníma rukama a za kolektivní účasti
všech přítomných. Hlavními autory této komedie - na rytířské téma, k
čemuž nás inspiroval starobylý a málo udržovaný zámek - byl Podskalský
jako režisér a Šmok jako kameraman. Z Prahy za námi začaly chodit filmy z
pozdějšího zlatého fondu historie světového i našeho filmu, které jsme
pak dlouho do noci a třeba i do rána rozbírali v různých zákoutích zámku
a bylo-li teplo, i venku při táboráku, neboť zámek Lešná je umístěn v
překrásné oboře. Byla to prostě idyla." (1)
"Proč se upustilo od Lešné - praktik v Gottwaldově - víte, že nevím?
Možná už nezískali to ubytování na Lešné a co se týče Gottwaldova -
tam se vycházelo z toho, že po oddělení ateliérů od firmy Baťa neměli
logickou náplň a zdůvodnění. Udržel se jen díky tomu, že se tam
vybudoval loutkový film." (2)
"Byl to dozvuk těch zlínských osnov. Ale bylo to zejména východisko z
nouze. S tím, že se v tom prvním ročníku uskutečnilo pouze 30 % z toho,
co se mělo. a bylo třeba ten ročník nějak ukončit." (10)
"Lešná - bylo to všechno takové spontánní počínání, jak těch
profesorů, co tam za námi jezdili, tak nás. Vím, že stále tam byl s námi
pouze profesor Brichta, který učil techniku. a taky hlavně kvůli těm
technickým věcem jsme tam byli. Tam jsme se učili věci, o kterých mnozí z
nás neměli ani tušení - například, co je to kamera. Bylo mezi námi
velice málo lidí, kteří předtím vůbec přičichli k filmu.
Klos se ale zabýval nějakým plánem založit v Gottwaldově školu...
Dokonce tam snad i něco bylo." (11)
"V původních "zlínských" osnovách se uvažovalo, že se
bude konat půl roku výuka teoretická, půl roku praktická. Uvažovalo se
také, že budou přijímáni lidé nikoliv k oborům, ale "k filmu".
První dva roky měla být výuka pro všechny společná. Potom se měli
studenti rozdělit podle svých schopností a zájmů na tvůrčí a technické
pracovníky, na jednotlivé specializace - od režie až po osvětlovače.
Proč se upustilo v dalších osnovách od společné výuky v prvních dvou
letech - asi to nebylo v souladu s principem školství. Praktická - učňovská
- účast na výrobě filmů se možná nehodila, nezodpovídala statutu vysoké
školy. My jsme při projektu vycházeli z vlastní praxe - nepočítali jsme s
vysokou školou. Jakmile to byly vysoké školy, už jsme do toho nemohli
mluvit. Pokud to bylo jako podniková škola, tak to bylo úzce navázáno na
filmovou výrobu." (2)
"Tam ještě tenkrát nebyla zoologická zahrada. Byl tam pouze pštros,
který mi chtěl vyklovnout oko. Pletl si ho s třešní. Já mu házel třešně
a on mi šel po očích. (9)
Natočily se tam asi čtyři šestnáctkové filmy Paillardem. To vím bezpečně,
protože na těch jsem se nepodílel. Já točil na 35 mm. Šestnáctka - to
nebyl pro mne formát. Já jsem dělal ty schody. a - to by si vzpomněl Kachyňa
- tam vedle zámku byl takový barák, asi o sto metrů dál a tam byl nějaký
kurz učitelek. Tak ty jednak sloužily k sexuální relaxaci, samozřejmě, a
jednak se to využilo k natočení nějakého filmu, který se týkal
pedagogiky. Byla tam scéna, jak po sobě cvrnkali žáci papírky - něco
takového se mi mate. To dělal Kachyňa." (9)
Lešná - tam jsme kvůli základům montáže dělali takový filmeček, jak nějaký
člověk - tam byla taková věž - jde po schodech do té věže nahoru a pak
skočí dolů. Na těch schodech jsou pouze nohy - a ty nohy jsou moje. To byla
taková kolektivní recese. Šmok to točil.
"Schody" se v jedné kopii zachovaly u J. Šmoka.
"Bylo tam riziko, že studenti utečou, vzbouří se, odjedou. Vždyť víte,
co jsou studenti za národ. Byli vlastně na svobodné, volné, noze -
dobrovolně. Přednášející dojížděli po dvou, po třech - ve skupinkách
- to je partyzánština vlastně." (10)
Na Lešné přednášel a pomáhal i Jaroslav Novotný, režisér výukových
filmů ze zlínského studia.
Zde také získal Ladislav Novotný svou přezdívku "Zelený Novotný".
(2) Podle barvy tepláků, které tam nosil. (1) Asi proto, aby se oba studentům
nepletli. (podle 9)
"Velice pomohl A. M. Brousil, který tam pohotově dodával zahraniční návštěvy.
Byly tam dvě nebo tři - nějací Italové, které tam přivezl z Prahy. Dost
tomu dopomohl - najednou to dostávalo úroveň těmito věcmi. Velice tam
pomohl E. Klos. Pobyl tam dost dlouhou dobu. Pobyt jsme zakončili takovou týdenní
stáží ve zlínském studiu. Do té doby to bylo separováno v tom zámečku
na Lešné.
Do Zlína jel ten, kdo chtěl. Někteří už spěchali domů a rozjíždělo
se to. Asi třetina zůstala.
Na Lešnou se přitáhla i nějaká technika - Brichta předváděl natáčení
s časosběrnou kamerou, s vysokootáčkovou kamerou. Přivezl z toho muzea FÚ
staré francouzké kamery, co tam byly." (10)
"Byla tam zapůjčena Askanie ze Zlína." (9)
Nebo se dělaly fotografie (i před Lešnou) - všechny obory.
Na Lešné se dělalo cvičení se žábou - pop-věd, kousek, jak se uspí žába,
aby měla pomalé pohyby, Brichta to ukazoval (se to musí pořád překlápět,
jako s kohoutem když to děláš nebo se slepicí. Když ji položíš, tak je
zpitomělá a může se filmovat.).
Švenkování. Cvičení s odrazními deskami." (7)
Fotografie z natáčení je na chodbě v Klimentské. Je na ní Ployhar a
Brichta. (Landisch)
Z tohoto soustředění se zachoval šot v periodiku Nový čas pod názvem Ve
filmovém oddělení AMU. (45)
"... já tam jezdím v brnění na kole, protože jsem byl útlý chlapec,
tak jsem se do něj vešel.: (7)
"Tak ono to nebylo jednoho člověka. To se prostě vymyslelo a byl to
jeden pedagog a jedna kamera." (12)
"Promítaly se tady i filmy - i neorealismus - Řím otevřené město,
Paizá, byli tam i cizí režiséři." (7)
"Bouček byl v té době v Hollywoodu. Přivezl odtamtud prospekty (z
laboratoří, z techniky)." (7)
"Ten denní program z novin přibližně odpovídá. Až na to, že ti
"rozhodující činitelé" jsem byl jenom já. To bylo vlastně na
vlastní pěst. Ono to stálo dost peněz. Studenti z toho neplatili ani haléř.
Ani dopravu, ani pobyt, ani stravu, to všecko měli zdarma.
Zámeček byl pronajatý zdarma. On ten Vilém Morýs, ten předseda, to byl bývalý
partizán. On se tím nadchl, že filmová škola je u něho ve Zlíně, on to
považoval za revoluční čin.
Na kolik to vyšlo (Lešná) si už nepamatuji. Vím jen, že potom na nás
poslali státní kontrolu. Tam bylo asi půlroční šťourání a šlo o každou
limonádu - ještě v tom čtyřicátémsedmém. Zas to někoho mrzelo, že se
utrácely státní peníze za hoštění a takovéhle věci a že by se to nemělo
trpět. To byl jediný následek, který z toho byl. Ale dopadlo to dobře, naštěstí.
Já vyznávám celý život zásadu, mít naprosto čisté ruce a do ničeho se
nenamočit. Nic se nemohlo najít.
Na opakování Lešné nebyly ani prostředky finanční a ani v podstatě to
nebylo zapotřebí, protože přece jenom ta výuka doznala nějakých
kvalitativních změn. Ta Lešná byla pouze náhražka toho, co se neuskutečnilo
ve školním roce." (10)