(Zde naleznete i všechny použité prameny a literaturu)
1. Prof. A. Kachlík:
2. Rež. Elmar Klos — vzpomínky:
3. Rež. Elmar Klos - rukopis A.M.B. - tři písmena, jedna osobnost (1987). V majetku autora.
4. Dějiny gottwaldovského filmového studia (Kronika kudlovské stodoly), autoři Elmar Klos, Hana Pinkavová. Vydal ČSFÚ 1984. V majetku E. Klose.
5. Prof. A. F. Šulc - vzpomínky z 9.4.1988
6. Prof. A. F. Šulc - článek Naši filmaři - vysokoškoláci
(První studijní filmy posluchačů AMU.)
Strany 42 - 44 z blíže neurčené publikace z r. 1950. Paré článku v majetku A. F. Šulce.
7. Prof. Ludvík Baran:
8. Prof. Ludvík Baran:
9. Prof. Ján Šmok:
10. Ladislav Novotný - vzpomínky z 25.4.1988 (Vinohradská třída, byt.)
11. Rež. Zdeněk Podskalský - vzpomínky z 25.5.1988 ve Filmovém klubu
12. František Daniel - vzpomínky ze 6.6.1987 na RIFE v Karlových Varech (člen předsednictva CILECT za USA)
13. Připravujeme školu pro rozvoj filmového dorostu. Zlín, 24.4.1939. Autoři: Jindřich Honzl, Otakar Vávra. Práci na osnovách v diskusích členů Filmové společnosti v Praze inspirovali: dr. F. Papoušek, inž. J. Brož, J. Elbl, E. Klos. L. Kolda, prof. dr. J. Mukařovský, F. Pilát, dr. Vl. Vančura, rež. J. Kurš (překlady Stanislavského). V majetku E. Klose i v inventáři knihovny Filmového ústavu.
14. V. Wasserman - Nejlepší léta života. Sborník AMU 1966, stR: 80. V majetku A.F. Šulce.
15. AMU 1966 - informace o organizaci a studiu. Archiv prof. J. Šmoka.
16. AMU 1978 - informace o organizaci a studiu. V majetku A.F. Šulce i v archivu J. Šmoka.
17. Film Krabice filmů rež. V. Sklenáře, kamera Szomolányi. Archiv Studia FAMU.
18. Státní ústřední archiv - fond Úřadu předsednictva
vlády (dále SÚA-ÚPV), (signatura, složka, název, č. karty) 5622 1734
Organizační statut AMU 1303
19. SÚA-ÚPV 3245 812/48
Dekret prezidenta ze dne 27.10.1945 o zřízení AMU v Praze
831
20. SÚA-ÚPV 903 158/73
Budova Rudolfina 66
21. SÚA-ÚPV 2105 246/10
Záležitosti VŠ 1945-50
141
22. SÚA-ÚPV 3257 812/30
VŠMU
833
23. SÚA-ÚPV 5002 1406/99
Statistika posluchačů VŠ 1110 (Statistická informace, řada II, 15.11.1948)
24. SÚA-ÚPV
2622 516/1 Jmenováni VŠ profesorů 502 - 515
Prezident jednal na návrh vlády, která se usnesla, aby
jmenoval...
prof. A.M. Brousil: krab. 515, sign. 516/1; 403 994/49
č.j. 405 527
prof. JUDr. J. Kalaš: 515, sign. 516/1; č.j. 404 004
prof. K. Plicka: 515, sign. 516/1; 403 933/49; č.j. 405 591
prof. O. Vávra: návrh na profesuru ze dne 28.9.1949 - odložený
515, 516/1; č.j. 409 919
V té době bylo na AMU systematizováno 8 míst řádných a 5
míst mimořádných pedagogů.
25. ABECEDA filmového scénáristy a herce. Vyšlo v Praze r. 1935. V majetku E. Klose.
26. Miloslav Procházka - vzpomínky z 20.6.1988 - Kavčí hory
27. Bližší podrobnosti o struktuře této školy byly uveřejněny v časopise Filmový kurýr XII, č. 36, str. 3 z roku 1938. Shodný text lze najít i v souboru materiálů Karla Plicky ve filmové faktografii autora Martina Slivky.
28. Podle materiálu Z historie filmové a televizní fakulty AMU napsaného s. V. Sklenářem. Zapůjčeno ze studijního oddělení AMU s. Hurbanem.
(Studio str. 6. Nesouhlasí datum.)
29. Fotokopie titulních stran Abecedy filmového scénáristy
a herce(viz i pozn. 25), souboru skript Škola filmového
kurýra, letáku Všem interesentům filmového umění - soukromou filmovou
akademii obsahuje archiv kontaktových karet katedry fotografie FAMU (list č. a 1005
A).
Prof. A.F. Šulc vlastní výtisky Co je krátký film (Praha
1945 Knihovna Filmového kurýra 32), Skutečnost a její filmové hodnocení
- Knihovna Filmového kurýra 23 (autor A.F. Šulc).
30. Podle článku z Filmových novin z 2.8.1947, str. 3, První rok filmové fakulty skončil (interwiev s A.M.B.)
31. Archiv KF - Praha - šoty z periodika Týden ve filmu Československý film znárodněn (delegace českých a slovenských filmařů u prezidenta, podpis dekretu) - č. 11 a i a Filmoví pracovníci u prezidenta - č. 12 a i - 1. díl.
32. Archiv KF - Praha - šot z periodika Týden ve filmu Národ pánem průmyslu (24.10.1945 o 15.15 podpisuje prezident Beneš dekrety o znárodnění průmyslu) - č. 22 a I.
33. Filmová práce II, str. 26 - 27, 1946
34.
a) VAR - II. ročník, str. 383 - Ministr prof. Zdeněk
Nejedlý na filmovém odboru AMU
b) Archiv KF - Praha - periodikum Filmové noviny, šot První
rok zestátněného filmu - projev s. Kopeckého v Mar. Lázních - č. 34 a (20)
- i i šoty č. 31 a (17ú - I, 33 a (19) - I
35. Archiv Kf - Praha - periodikum Filmové noviny, šot Ustanovující zasedání Ústavodárného národního shromáždění - č. 27 (13) - I
36. Několik stran Organizačního statutu je na kontaktové kartě archivu KFO č. a 1008 A. Další údaje o statutu jsou ve Filmové práci II, č. 37, str. 1 a 2. Viz též pozn. 18.
37. Archiv KF - Praha - periodikum Filmové noviny, šot AMU
- film, hudba a divadlo mají svou školu (Otevírací ceremoniel - otevření
AMU. Hodnostáři AMU.) - č. 5 - II/1947
Archiv KFO - kontaktová karta č. 1 1947.
38. Filmové noviny z 22.3., č. 2., str. 1
39. Podle materiálu 20 let oboru filmový a televizní obraz. V archivu prof. J. Šmoka.
40. Filmové noviny z 26.4.1947 - Návštěva na filmové fakultě (str. 1). Rozmluva s Bélou Balászem (str. 5).
41. Filmové noviny 10.5.1947, str. 4 - Béla Balász o zrodu, vrcholu, úpadku a naději filmu.
42. Filmové noviny 10.5.1947, str. 4 - Přestěhování ČSFÚ.
43. Filmové noviny 17.5.1947, str. 4 - Mistři ze školy
Stanislavského na AMU;
str. 5 - Třetí přednáška B. Balásze na FAMU.
44. Filmové noviny 2.8.1947 - Filmové zkoušky na filmovém odboru AMU.
45.
46. VAR, I. ročník, str. 378
47. Filmové noviny 21.5.1948, č. 21, str. 3
Na filmové akademii se točí film.
48. Filmové noviny 1948 č. 28, 30 31 z roku 1948
49. Filmové noviny 1948 č. 27, str. 1
Filmový novinář akademickým hodnostářem (děkanem pro rok
1948/49)
50. Není doslovně citováno. Podle pozn. 34a).
51. Podle výpovědi A. Kachlíka (viz i pozn. 1) Vysokoškolský zákon zrušil Spolky posluchačůnebo měl na jejich zánik bezprostřední vliv. Byl vydán 18.5.1950.
52. Filmová práce II (1948, č. 37, str. 2 - Filmové studium na FAMU v Praze, str. 1 - Otázka školení filmového dorostu opět v popředí zájmu.
53. i podle knihy Čs. filmoví režiséři 70-tých let. V inventáři knihovny FÚ.
54. Filmové noviny č. 9, str. 7 - Výchova slovenského filmového dorostu.
55. Filmové noviny č. 45 z 5.11.1948, str. 1 a 2
Výnosem ministra školství Z. Nejedlého byli přednáškami
v tomto roce pověřeni:
profesoři: Bouček, Brousil, Fábera, Hanuš, Kalaš, Klos,
Plicka, Srnka, Steklý, Šulc, Vávra
lektoři: Brichta, Hrdlička, Frič, Kröhn, Smrž, Stallich,
Zázvorka, Zelenka.
56. Filmová informace I, str. 3
57. KINO VI, č. 2, str. 532 Dělničtí studenti nastupují na FAmu, č. 2, str. 46 Přípravný kurz na studium AMU.
58. Z materiálů poskytnutých režisérem nár. umělcem Otakarem Vávrou.
Když jsem požádal prof. O. Vávru o spolupráci, odpověděl, že se zatím nehodlá zabývat historií FAMU, prý se na to ještě necítí dostatečně stár. Zapůjčil mi však laskavě několik, dnes už vzácných, rukopisů o dějinách školy, které shromáždil i sepsal na přelomu 60-tých a 70-tých let a souhlasil s jejich použitím.
Jsou to rukopisy:
Protože prof. O. Vávra popisuje ve své knize Zamyšlení režiséra vývoj své pedagogické činnosti na FAMU pouze dvouapůlstránkovou kapitolou s poměrně povšechnými informacemi, čerpal jsem raději z těchto materiálů.
Je opravdu škoda, že pan profesor nesouhlasil s historickým zpracováním jeho vlivu na filmové školství. Přes rozporuplnost jeho vztahu vůči škole v některých obdobích (např. (1)) je, myslím si, národní umělec Otakar Vávra jednou z osobností, které se výrazným způsobem podepsaly na dnešní podobě školy.
59. K tomuto názoru se přiklání i J. Šmok.
Protože se mi z výpovědí(10)
jeví, že bytové prostory v Havlíčkově
ulici byly získány až tehdy, když vznikla nutnost uvolnit kanceláře Odd.
pro praktická cvičení FAMU Ústřední řadě odborů, považuji za pravděpodobnější
tuto verzi i já.
60. Režisér Bořivoj Zeman - vzpomínky ze 17.5.1988 na Dlouhém lánu 22 (byt)
61. S ohledem na zájem dr. Bati předpokládám, že zlínští za války, při vytváření osnov film. školy jako školy podnikové (viz kapitola Zlín), pracovali “oficiálně” na přípravě filmové školy jmenovitě pro dr. J.A. Baťu. Výsledky své práce však uvažovali využít až po znárodnění kinematografie (neověřeno).
62. “Zlé jazyky” tvrdí, že A.M.B. byl ve skutečnosti Anton Matěj (nikoliv Martin) a zkratku A.M. začal používat proto, že se mu to jméno údajně nezdálo dosti důstojné. Neověřoval jsem to. Protože je však pan profesor znám u nás i ve světě pod jménem Anton Martin (v sovětském Kino-encyklopedickém slovníku je uvedeno jméno Antonín Martin Brousil), používám tuto (ať už pravdivou nebo ne, avšak vžitou) variantu.
63. Od školního roku 1949/50 až do roku 1970 se stává A.M. Brousil rektorem AMU. Viz i (1), (15)
64. Filmová práce II, rok 1946, č: 46, str. 1 - článek Vysoká škola zasahuje.
65. Index studenta oboru filmová fotografie Jána Šmoka (viz příl.)
66. Index studenta oboru filmová dramaturgie Zdeňka Podskalského (viz příloha)
67. “Kocourkovští učitelé - byla to taková skupina recesních zpěváčků, kteří byli kdysi velice populární. Zpívali v mnohohlasém sboru takové recesní písničky. Třeba Ó nádivo-ké Vltavě. a to vedl Kalaš. Kromě toho dělal filmovou muziku."(11)
68. Přehled dějin KSČ, Svoboda 1976, str. 243, 276, 288, 313, 333.
69. Filmové noviny 19.4.1947 a 12.4.1947, str. 1 - článek Otevření kina mladých (stalo se 10.4.1947).
70. Filmové noviny č. 20, 1948, str. 9 - článek ČSFÚ-FAMU
dostala novou 35 mm kameru.
Z textu: Zatím se tvoří dva pokusné 16 mm filmy.
Soudruh Linhart přednášel za velké odezvy posluchačů
Ideologii a film.
71. Lidová kultura 3.2.1948 - článek Protest
72. Lidová kultura 11.2.1948 - článek Filmový dorost v
nouzi. Autor O. Wünsch.
Z textu: Minule psal, jak špatně o filmový dorost pečuje
ministerstvo školství. Ale kdo jeví zájem z kruhů filmových? Téměř
nikdo. V profesorském sboru je z významných osobností pouze Plicka (v praxi
odstavený - proč?) a eventuálně A.M. Brousil - ale je to teoretik. Žádný
z uměleckých šéfů ani režisérů, jenom jeden kameraman (Degl) a produkční
(Dražil). Na umělecký film prakticky profesor není.
(slabé platy).
Pokud nebude fakulta do léta mít svůj zkušební řád,
studijní řád a studijní plán, může to znamenat eventuálně i její
konec.
Řešení - probuzení ministerstva školství, profesorského
sboru a filmových kruhů v zájmu o dorost.
73. Jeden ze silvestrů v dobách okupace byl ve zlínských ateliérech (tehdy BAPOZu) slaven veselicí s názvem BAPOZ jednou, BAPOZ vždycky. K jeho příležitosti vznikla stejnojmenná brožurka s karikaturami, osobně adresovanými veršíky, ale hlavně seznamem pracovníků BAPOZ. Je v něm, mimo jiné, uveden i K. Plicka. (V majetku rež. B. Zemana.)
74. Přehled dějin KSČ. Svoboda 1976.
75. Filmové noviny 14.2.1948, str. 6 - článek Vyrábí se
ostuda. Je to komentář ve Svobodném slově, který shazuje znárodnění
kinematografie.
Filmové noviny č. 1/1948, str. 4 - článek za spravedlivou
věc čs. znárodněného filmu.
Z textu: Článek je kritikou iniciativy Československé
obce sokolské o odnárodnění kin a některých částí filmového průmyslu.
Slovenský film existuje jen díky znárodnění.
se dostal pod centrální československý orgán - dostal by se do podobné situace, jako před válkou, asi by zanikl.
Podpis: slov. redakce Filmových novin.
Filmové noviny 17.1.1948, str. 1: Proti odnárodnění je i Syndikát čs. filmových umělců (Jar. Průcha - předseda, JUDr. Pavel Forman - gen. tajemník).
Filmové noviny č. 1/1948, str. 11, článek Československé filmy pronikají do ciziny.
Z textu: V tomto období zaznamenala československá kinematografie i animovaný film velké úspěchy ve světě.
Filmové noviny č. 42/1947, str. 4 - článek Boj o sokolská kina.
76. “Pro vás je dnes těžko pochopit tyhlety poměry. Všichni my, a to bylo, myslím si, na všech uměleckých školách, jsme byli v takovém zvláštním opojení z takové té utopie, ve kterou jsme bezmezně věřili: že všechno bude krásné, ideální, že všichni budou mít možnost se plně rozvinout. a zcela pochopitelně jsme nebyli zcela jednotni ve vztahu k lidem. Přesto, že jsme byli všichni velmi uvědomělí a velmi pravověrní. Pamatuji, že jsme v té době vedli spory třeba o Plicku i o Brousila, zda jsou hodni v této nové etapě zastávat své funkce.
Myslím, že právě Tonda Kachlík přišel nakonec k závěru, že oni jsou ti praví.
liberálnější křídlo říkalo, že nemůžeme mladého člověka vyloučit ze studia jenom proto, že nesdílí naše názory zatímco ostatní byli radikální a říkali, že to není možné, že takhle bychom nikam nedošli v té naší cestě za štěstím.
Já si pamatuji akorát případ toho Pavlíka nešťastného, o kterého jsme vedli největší spory a který nakonec pro svůj, z našeho tehdejšího hlediska reakční, politický názor na škole nezůstal.
Veliké potíže, i v té stranické organizaci, měl například i Milan Kundera. Kvůli nějaké dopisnici o závazku. Což bylo tehdy v módě - závazky. On si z toho dělal někde legraci a z toho vzniklo trestní řízení stranické. Vím, že dostal nějakou důtku nebo něco."(11)
"Byl vyloučen."(9)
"Jaroslav Moravec, scénárista, který psal texty písniček pro Traxlera, ten neprošel. Svoboda - ten byl pak jako asistent na Barrandově. Udělal si mezitím doktorát na filozofii..."(12)
"S Brousilem byl pouze ten problém, že chodil pozdě spát a že tady jsme vždycky v osm začínali schůzi a pak jsme na něj čekali hodinu, až se vyspí a přijde. Pak ho Spolek kritizoval a on se zlobil. Ale pak začal chodit přesně. Byla to ostudička, ale on začal chodit včas. a to byly jediné problémy s A.M.B. Ale když byl rektorem, tak se naučil úřadovat - tam v Rudolfinu - od osmi."(1)
77. Filmové noviny č. 37/1948, str. 7 - článek Mladí budou stavět trať mládeže!
78. Filmové noviny č. 46 z 12.11.1948, str. 6 - článek Posluchači FAMU upozorňují.
Z textu: Spolek posluchačů nesouhlasí s názory Jitky Houštkové, které v minulém čísle uvedla, jako posluchačka AMu, na film Kariéra. Nejenom, že Jitka Houštková tou dobou už nebyla studentkou AMU - nesplnila studijní program. Posluchači film, na rozdíl od ní, odsuzují. Toto upozornění zveřeňují proto, aby si čtenáři nemysleli, že jde o názory tradované školou.
79. “Při první koncepci oboru sehrály roli starší plány na zřízení filmové školy."(39)
"Zlínští měli komplexní osnovy. Neměli jsme totiž vzor - římská škola se zhroutila, německá zdiskreditovala, sovětská byla daleko. Její osnovy dostala škola až na začátku 50-tých let."(7)
80. “No, když vznikl tenhle triumvirát, tak jsme se, o své újmě, začali zabývat jakýmisi osnovami, které jsme předkládali Plickovi a Brousilovi. a předložilo se to ministerstvu školství jako jakási první osnova výuky vůbec. Tak vznikly osnovy roku 1947/48. (Pracoval na nich Plicka, Brousil, Novotný, Bouček, Šulc a spol.)"(10)
"My jsme se snažili, abychom aspoň něco z toho připravovaného programu, který vypadal velice dobře, uplatnili na té škole. Samozřejmě, že něco jiného je, připravovat něco programově a něco jiného potom tváří v tvář mladým lidem, kteří mají své požadavky, své cíle. Teď to tam do toho zapasovat."(2)
81. Cyklostylovaný výtisk Studijního plánu pro rok 1951/52 je v archivu prof. Jána Šmoka.
82. Na školu přicházejí první osnovy VGIK, studenti 1. generace pod vedením K. Plicky se ujali úkolu rozpracovat podrobné vlastní osnovy pro obor kamera.(8)
83. „Na tvorbě osnov jsme se nepodílel ani tak já, jako Franta Daniel.“(11)
84. Turkin, Valentin Konstantovič (16.2.1887 - 10.1.1958)
85. Viz i kapitola 1. ročník. Není zcela jasno, ve kterém pololetí roku 1947 k získání vstupenek došlo.
"Bylo to pět lístků měsíčně."(9)
86. Filmové noviny č. 29/1948, str. 7 - článek První sjezd dokumentaristů
Filmové noviny č. 30/1948, str. 1 - článek Čechoslovák předsedou Světové unie dokumentaristů.
87. SÚA-ÚPV
2375 271/2 Úhrada studia našich posluchačů v SSSR (1950)
krab. 170
Z textu: ... dohoda mezi vládou SSSR a vládou ČSR o studiu občanů ČSR na vysokých občanských školách v SSSRa jejich vydržování, uzavřená dne 11.6.1948. (Ministerstvo školství, věd a umění, ministr Nejdlý.)
88. K tomuto posezení se váže jedna slavná historka, která přímo s vysláním studentů na VGIK nesouvisí. Přesto by snad byla škoda, kdyby upadla v zapomění:
"Měli jsme takový závěrečný mumraj dole ve vinárně na Karlově náměstí. Ta vinárna už neexistuje. Mám dojem, že měla takové jugoslávské nebo srbské jméno.
To bylo období, kdy Brousil neustále někam lítal, neustéle se odněkud vracel a zase někam odlétal a tak dále.
Podskalský předváděl Brousila, jak přichází a jak se omlouvá, že jde pozdě, protože právě přiletěl z Londýna a opět se omlouvá, protože odlétá do Moskvy.
Načež, sotva to dořekl, tak se nahoře otevřely dveře (to bylo v podzemí, takže příchozí se objevil nahoře na schodišti), v nich se objevil Brousil a protože přišel přesně, jako kdyby ho Podskalský narežíroval, sklidil obrovský aplaus. Když už to trvalo dlouho, tak mu to bylo trochu divné, tak si vyžádal slovo a říkal, že se velice omlouvá, že jde pozdě, že právě přiletěl z Paříže a že musí bohužel odejít, že tedy odlétá zase někam jinam.
Načež nastal takový šílený halas, že Kalaš julius doslova spadl ze židle, zvrátil se prostě se židlí. Brousil mezitím přišel dolů a překvapeně na to kouká a Kalaš říká (to si pamatuji, já seděl asi dva metry od něj): “Toníčku, jdi, jdi, já ti to potom vysvětlím.” a Brousil tedy odešel, jako by se ho to netýkalo."(9)
89. “Spolek posluchačů měl zahraniční oddělení, které vysílalo do zahraničí studenty. Tam, myslím, pracovala Jirásková, dnešní herečka Vinohradského divadla a Věra Boublíková, rovněž herečka."(1)
90. Patřil k premiantům ročníku(podle (11)).
91. Fr. Daniel, dle vlastních slov, na tomto cvičení údajně dělal scénáristu. (Viz i kapitola Praktické cvičení.)
92. Přehledný seznam - viz příloha
93. KINO V, č. 11, 25.5.1950, str. 242 - 243 - článek Škola, kde se filmuje
Součástí tohoto článku jsou fotografie ze Studia školy, pracovní záběry a fotoski z filmů Není stále zamračeno a Věděli si rady. Kopie těchto filmů jsou v archivu Studia FAMU.
94. Podle (1) byl film Není stále zamračeno natočen až v jejich 4. ročníku. Ve 2. natočili jenom Věděli si rady.
95. Popiska a fotoski - viz příloha
96. “Ním ve cvičeních hráli profesionálové. O úzké spolupríci s DAMU po roce 1948 nic nevím. DAMáci sice přišli, ale sami, profesoři z DAMU je na FAMU moc nepouštěli, byli nafrnění. Když hráli, tak za peníze Oddělení pro praktická cvičení, které jim vyplácel Novotný."(7)
97. “V roce 1954 byl získán přestavbou zrušeného kina ROXY filmový ateliér v Dlouhé třídě 33, který byl později přebudován na televizní studio (zahájení provozu 1965)."(39)
98. “... nebyli pedagogové na teoretické přednášky. Materiály z jiných škol jsme měli. Jenže - VGIK například, byl čistě teoretická škola, francouzky kultivovaná, všechno, ale - kdo měl tu jejich teorii přednášet?"(2)
99. “Přednášení Černyševského bylo bouřením se proti Zichovi, kterého přednášel Vávra a který byl už zastaralý."(10)
100. „Filmové školy v první republice se objevovaly spíše jako kšeftovná záležitost, než snaha v kinematografii něčemu pomoci.
Ve 20-tých letech se dokonce rodily jako houby po dešti, ale také v průběhu 1 - 2 měsíců zanikaly. Jedna z o málo serióznějších byla v rámci VETEB-FILMu u Bínovce, ta trvala snad půl roku, nebo rok. Ale všechny se týkaly jen herectví...“(2)
101. “My jsme počítali, že Brousil, stejně jako Vávra, bude pod dohledem, tak jsme ho, vyjma úplně závěrečnou fázi, neangažovali do přípravy znárodnění. Vávrovi jsme pouze dávali práci - točil například první film v hostivařských ateliérech (viz Historie)."(2)
102. Na Ústřední výbor jsme byli napojeni přes Linharta. Ten nás napojil na Fučíka a ten zase přes Klecana na ÚV (r. 1941, 1942).
103. “Na přípravách filmové školy jsem se nezúčastňoval.
Pokud jde o takový program, který se posílal do Anglie na mikrofilmu, to jsem zařizoval já. Tam jela moje dívka a provezla to v dámském klobouku. Ale jinak ji prohlédli celou, donaha. Ale až v Americe, hlavně. Do jakých rukou se tam dostal, to už nevím. Já jsem se s ní potom rozešel, ona zůstala tam. To byla americká příslušnice, i když Češka, a tady, u Baťu, žili. Jmenovala se Hanačíková.
Poslední výměna amerických občanů za Němce žijící v USA byla v lednu 1945."(60)
104. Trvalé zaměstnání filmařů před válkou, to bylo asi případ od případu. Producenti asi neměli tolik peněz, aby zaměstnali režiséra."(60)
105. “Jestli by se byli zlínští stali filmaři v Praze bez zlínského období - já soudím podle sebe - ne. Ty kliky tady držely u sebe a nikoho mezi sebe nepouštely. Myslím si, že bez FAB by nikdy nebyli tím, čím byli po válce a čím jsou dnes. Zlín byla nedocenitelná škola."(60)
106. “Udělat z FAMU vysokou školu, to byl asi Nejedlého nápad. Nikoho jiného. (Tehdejší ministr školství. Po něm byl Stránský, ale ne déle než rok."(2)
"Nápad, aby FAMU byla vysokou školou, byl asi Vávrův. Vávra se na těch osnovách podílel velice intenzivně."(11)
107. “Brousilovi hrozilo za války zatčení, tak sa asi čtvrt roku skrýval ve Zlíně v nemocnici - byl “nemocný". Nebyl zaměstnaný, ale psal pod pseudonymem, snad Martínek, do Filmového kurýra. U Havelky. V ilegálním výboru nedělal. Až v dubnu 1945 se podpisoval za znárodnění kinematografie. To bylo asi 100 podpisů."(2)
108. Učební plán, který takto na katedře filmové fotografie a techniky vznikl, předběhl plán schválený ministerstvem a stal se základem práce katedry už roku 1954. Byly to první kompletní vyučovací osnovy na půdě FAMU.(8)
109. Ján Šmok - 10.9.1951
Ludvík Baran - 9.9.1951 (vysvědčení č. 8)
110. “Šmok byl zaměstnancem FÚ a na škole měl exteně výuku. Takto měl větší plat. Učil 15 hodin a kromě toho měl plat na Filmovém ústavu. My jsme, jako zaměstnanci školy, měli pouze základní plat 1000,- Kčs (na dnešní peníze). On byl od prvopočátku fiškus."(7)
111. “Ústava 9. května v sobě zakotvila znárodnění kinematografie. Udělala tak konec diskusím o jeho omezení, případně zrušení.” - Z textu článku ve Filmových novinách č. 25 (1948, str. 2 - Nová ústava a film.
112. “Ta se objevila až na Lešné. Do té doby jsme pouze na procházkách s Plickou používali i ty ikonoskopické hledáčky."(9)
113. “Ale studijní oddělení jsme měli na rektorátě AMU v Rudolfinu. Seděl tam jistý pán Holáň a měl na starosti administrativu kolem indexů. Rovněž je pravděpodobné, že se musely konat celoškolní schůze pedagogického sboru, kdyby už kvůli ničemu jinému, tak alespoň kvůli platům profesorů. Na DAMU byli profesoři placeni."(9)
114. “Ty laboratoře jsme tam opravdu měli. Bylo to v předsálí toho kina. Byl to vařazený filmový automat. Použil se při vyvolávání cvičení, ale valného ducha to nemělo."(9)
"... V roce 1954 byl získán přestavbou zrušeného kina ROXY filmový ateliér, který byl později přebudován na televizní studio (zahájení provozu 1963)."(39)
115. Druhá státní zkouška se konala 8. - 15.6.1948. Před ní bylo třeba složit 14 zkoušek kolokvijních.
Na této státní zkoušce byli přítomni pedagogové:
J. Bouček, A.F. Šulc, J. Lehovec, K. Smrž, E. Klos, A.M. Brousil
(Podle tisku a prof. Barana.(7))
116. Lístky se odevzdávaly u pokladny, nikdo je tedy kontrolovat nemohl. Navíc - přidělávaly personálu kin administrativní práci. Pouštěli tedy držitele těchto volňásků raději zadarmo.
(Podle J. Šmoka.(9))
117. Do Olympiku se chodilo mnohem později.(9)
118. “Není vyloučeno, že jde o film, který jsem měl točit s posluchačem režie Lošonským o slovenské vesnici, který však nakonec nebyl schválen."(9)
119. Film “Českoslovenští studenti” byl promítán v rámci festivalu v Praze na zeď na Václavském náměstí. Podle mne je tento film totožný s filmem Učit se, učit se, učit se. Myslím, že jeho tematikou nebylo zakládání nových vysokých škol, na jmenovaných vysokých školách jsme natáčeli především specifické výsledky pracovní a vědecké aktivity jejich studentů."(9)